CESTOVÁNÍ

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU

 

Zámek Náměšť nad Oslavou je původně gotický hrad, který byl později rodem Žerotínů přestavěn na renesanční zámek. V roce 1949 byl zámek zpřístupněn veřejnosti a byla v něm instalována kolekce tapisérií. V roce 2001 byl zámek prohlášen národní kulturní památkou. Jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. 

První zmínka o osídlení místa dnešní Náměště nad Oslavou pochází z roku 1234, kdy byl jako svědek pod darovací listinou podepsán Budiš z Náměště, jenž patřil do rodu pánů z Lomnice, tito vlastnily Náměšťský hrad. Dalšími majiteli hradu byli mezi lety 1399 a 1437 pánové z Kravař, později Matěj Švamberk ze Skviřičína (1437-1448), Znata z Prus a z Melic (1448-1455) a Ctibor Tovačovský z Cimburka (1455-1464). V roce 1464 se hrad vrátil do rukou lomnických pánů a během následujících let bylo okolí pustošeno uherskými vojsky, tento stav trval až do sedmdesátých let. Později přešly majetky do rukou Žerotínů, získali je svatbou Libuše z Lomnice s Bedřichem ze Žerotína. Žerotínové tak později přestavěli hrad na renesanční zámek a zasloužili se také o přesun bratrské tiskárny do Kralic, kde později vznikla Kralická bible. V době po bitvě na Bílé hoře byly majetky panství prodány císařskému generálu Albrechtu z Valdštejna, který majetky přenechal svobodnému pánovi Janu Křtiteli Verdovi z Verdenberka. Verdenberkům majetky patřily až do roku 1733, do roku 1743 patřilo panství Adriánovi z Enkenvoirtu, později přešlo vlastnictví Hanuši Leopoldovi z Kufštejna. V roce 1752 získal celé panství nejvyšší kancléř Českého království Bedřich Vilém Haugwitz. Rod Haugwitzů se zasloužil o ekonomický, hospodářský a hlavně kulturní rozvoj panství, které jim patřilo až do konce 2. světové války. Později se zámek stal majetkem československého státu a do roku 1947 byl reprezentačním sídlem vlády. Od roku 1949 je zpřístupněn veřejnosti.

 

www.wikipedie.cz