CESTOVÁNÍ

JINDŘICHŮV HRADEC

Předchůdcem hradu bylo přemyslovské hradiště, poprvé připomínané 1220. Zakladatelem hradu byl Jindřich z Nového Hradce, z rodu Vítkovců, jejichž hradní linii patřil až do začátku 17. století, kdy rod vymřel po meči. Původní stavbu nevelkého hradu dokončil kolem 1270 Oldřich I. z Hradce. Za něho byla také postavena válcovitá věž, která měla chránit vstup do jeho pokojů. Za Jindřicha IV. z Hradce, který působil jako nejvyšší pražský purkrabí, dosáhl hrad zlepšení ochranných prostředků. Hrad se stal postupně komfortním renesančním zámkem, který byl přizpůsoben moderním trendům. O největší přestavbu se zasloužili v 16. století Adam I. z Hradce, který čerpal prostředky získané z pomoci Ferdinandu I. na trůn. V rekonstrukci pokračovali jeho syn Jáchym z Hradce a vnuk Adam II. z Hradce. Na jeho renesanční přestavbě v letech 1560-1596 se podíleli nejprve stavitel Antonio Ericer, později pak Baldassare Maggi, Antonín Vlach a další. Roku 1602 přešel zámek do rukou rodu Slavatů sňatkem sestry Jáchyma Oldřicha z Hradce s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka. Rodu Slavatů patřil zámek do konce 17. století a během jejich panství nedošlo k žádným zásadním změnám. Roku 1694 pak po jejich vymření přešel do rukou rodu Černínů z Chudenic, během sedmileté války se z něj stala vojenská nemocnice a roku 1773 vyhořel. Při tomto požáru došlo k poškození velké části zámku a rekonstrukce se dočkal až za Evžena Černína. Již od dob pánů z Hradce bylo v kuchyni na Zelený čtvrtek hoštěno mnoho chudých. Tomuto zvyku se říkalo „rozdávání sladké kaše“ a byl zrušen až roku 1782 na příkaz císaře Josefa II.

www.wikipedie.cz