CESTOVÁNÍ

PODZEMÍ JIHLAVA

 

Celkově jihlavské podzemí zaujímá 50 000 m2 (5 ha) a má asi 25 km na délku, 19 km tvoří ucelený labyrint pod středem města, dalších 6 km jsou lokální úseky s maximálně 3 vstupy. Před zavážením a sanací v 60. letech 20. století pravděpodobně měřilo podle starých pramenů až 56 km.

Až do 20. století žádné zmapování chodeb neproběhlo. Během druhé světové války se o zhotovení plánů pokusil jihlavský německý stavitel, který do hlubin sestoupil více než stokrát, ale skoro dokončenou mapu nacisté zničili. Po válce o katakomby nikdo nejevil větší zájem, mnohé chodby byly objeveny náhodou. Až roku 1964 vznikla během hydrogeologického průzkumu kompletní mapa.

Z map vyplývá, že budování chodeb nebylo prováděno plánovitě, jde spíše o náhodná spojení. Sjednocování začalo až při odvodnění a pročištění podzemí, mohlo se také jednat o vojenské využití. Chodby byly spojovány i při zatím posledním sanování podzemí v 60. letech.

Chodby jsou často položeny v několika patrech nad sebou. Tvoří labyrint sálů, síní, výklenků, slepých větví a chodeb. První patro tvoří většinou chodby mezi sklepeními a je v hloubce 2–4 metrů. Razilo se ve 14. století. Druhé patro, kam lze sestoupit po mnoha schodištích z patra prvního, bylo raženo v 5–7 metrech (v jiných pramenech se uvádí 4–6). Hloubilo se v 16. století.

 

Vchod z Masarykova náměstí

Pod významnějšími objekty se nachází i třetí patro v hloubce 10–14 metrů (v jiných materiálech se uvádí 8–14 metrů), nejhlubší místo se nalézá 22 metrů pod povrchem. Třetí patro nemělo odtokový žlab, proto na konci chodeb byly v nejnižších místech vytesány vsakovací jámy (tzv. gravitační odvodnění), jimiž se voda ve skalních puklinách samovolně ztrácela. Ovšem tyto chodby často bývají částečně či zcela zaplaveny vodou. I třetí patro se hloubilo v průběhu 16. století. Třetí patra můžeme nalézt pod domy č. 2 a 4 na Znojemské ulici, č. 22 na Mrštíkově a pod objektem č. 64 na Masarykově náměstí.

Šířka chodeb se pohybuje od 0,8 m do 2,5 m, původní šířka před opravami byla cca 2–2,5 metru. I výška katakomb má velký rozptyl od 1,2 m až k 3,5 m. Po problémech se statikou v průběhu staletí docházelo ke zpevňování cihlovými pásy, čímž byl profil chodeb zmenšen mnohdy až na polovinu. Poprvé se zde pomocí kamenů a cihel zdilo ve 14. století. Nejdelší propojovací chodba dosahuje délky 200 metrů.

Měšťané pro svou ochranu nechali vyhloubit i falešné tunely, aby nepovolané osoby dezorientovali. Na stěnách chodeb jsou nakresleny značky pro lepší orientaci.

Ještě ve 20. století se dalo do jihlavských podzemních chodeb vejít náhradními vstupy včetně šachet kanálů, ovšem po častém zneužívání ze strany bezdomovců jsou tyto vstupy obvykle zabezpečeny.

Například od radnice vedou chodby až do centra náměstí, kde se u morového sloupu nachází otvor se schodištěm, tudíž do katakomb lze sestoupit i ze středu náměstí, tímto otvorem také vychází každoroční Jihlavský havířský průvod. I na dolním náměstí byl nalezen podobný vstup, našli jej v roce 1961 při hloubení rýhy pro kanalizační potrubí. Ústí kryly dva ploché kameny, které ležely půl metru pod původní kamennou dlažbou.

Dno chodeb tvoří udusaná hlína a také cihlová dlažba. Středem podlahy vedly odtokové žlábky, obložené a kryté plochými kameny, odvádějící podzemní i prosakující vodu. Voda se shromažďovala v nižších patrech a zde se částečně vsákla do podloží nebo se dále využívala. Při obléhání města ve středověku se tyto odtokové štoly bezpečně uzavíraly.

Podzemí odvětrávaly pomocí průvanu tři typy[12] komínů vedených ze stěn a stropu chodeb a ústící do ulic a na náměstí. Zakrývají je ventilační uzávěry. Jsou to čtvercové kamenné dlaždice nebo kamenné vypouklé desky o průměru 60 cm vsazené mezi klasickou dlažbu. Uprostřed těchto kamenných desek se nacházel kulatý otvor, jenž byl pro větší bezpečnost osazen želízkem ve tvaru kříže či hvězdy. Jeden exemplář s hvězdicovitým kováním se nachází na dolní části Masarykova náměstí, druhý lze najít ve dvoře jihlavské radnice.

Při úpravách povrchu náměstí a ulic v roce 1961 většinu větracích šachet zaslepili zasypáním štěrkem nebo zalitím asfaltem. Následkem toho se v podzemí značně zvýšila vzdušná vlhkost v průměru na 95 %,[40] místy se ovšem pohybuje až na 100 %. Teplota se zde celoročně pohybuje v rozmezí 8 až 12 ° C.