CESTOVÁNÍ

BUNKRY CHOTĚBUZ

 

BUNKRY:

 

Vz. 37 typ D2 - stav k roku 1938 

 

Objekt se nachází v první linii a jeho úkolem bylo chránit vstup do údolíčka, které protínalo zdejší linii. Při ohledávání interiéru bylo zjištěno, že ve střílně nebyla namontována lafeta, ale pouze závěs pro lehký kulomet vz. 26. Proto se domníváme, že pod střílnou nebyla umístěna dřevěná střelecká lavice, ale pouze improvizovaný střelecký stůl, který mohl být přišroubován k výdřevě. Objekt byl postaven někdy na přelomu jara a léta 1938. Na venkovní omítce bylo objeveno nedokončené maskování. Jedná se sice o dva nepřiliž velké fleky šedočerné barvy, ale z toho usuzujeme, že vojáci chtěli udělat maskování různorodější. Bohužel jim na to nezbyl čas, přišla totiž „mnichovská zrada“ a následně polské jednotky obsadily Český Těšín a jeho blízké okolí 2. a 3. 10. 1938.Při aktivaci objektu si vojáci donesli lehký kulomet vz. 26 s potřebnou zásobou munice, granáty, signální pistoli a své osobní zbraně jako byly pušky vz. 24. Osádku objektu tvořili 4 muži.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vz. 37 typ A-160 - německá válečná reaktivace 

 

Tento objekt se snažíme přizpůsobit stavu, v jakém byl upraven a využit Němci při Ostravské operaci. V případě lehkých objektů nešlo o stavební úpravy, ale jen doplňkové. Tvořily je především dřevěné střelecké stoly, dřevěné dveře náhradou za původní pancéřové (pokud nebyly a to většinou) a předpokladem je, že si osádka také zajistila nějaká polní kamna. Když měl být objekt využit přímo v boji, jako v tomto případě, samotnou osádku tvořili 2 až 4 muži. Nutno dodat, že většinou 2, nejčastěji příslušníci volkssturmu nebo dvojice složené z příslušníků volkssturmu a wehrmachtu, ale záleželo na oblasti působení. Ve své podstatě to byli zároveň šílenci i hrdinové, zcela smířeni se svým osudem, jistou smrtí. Ostatně mnohým už to psichycký stav dovoloval, jelikož rudé hordy stály před Berlínem a domovy těchto osádek byly povětšině obsazeny a ženy s dětmi znásilňovány nebo zabíjeny. Takže se rozhodli, že stejně nemají co ztratit a proto ještě s pevnou vírou v nějaký zázrak chtěli vytrvat a být při tom když jejich vlast zpívá labutí píseň…

 

Objekty vedly nejčastěji přímou palbu a po tvrdém boji byly obklíčeny a zničeny. Často také byly Rusy napadány v noci. Útočníci pak postoupili o něco dále a samotné objekty byly zničeny specielními jednotkami určenými pro ničení těchto objektů. Jindy zase byla osádka nočním útokem tolik zaskočena, že ji Rusové mohli bez většího odporu pozabíjet. Pak přišli na řadu ženisté a lehké objekty odstřelili, jelikož se stávalo, že při opětovných německých ztečích se jednotky obránců stačily znovu zachytit na linii opevnění.

 

V Těšínském úseku nedošlo ve skutečnosti k něčemu takovému, ani se zde nebojovalo. Nicméně zbyly zde po 544. Volksgrenadier-Division i zákopy, zrovna u nás, v Chotěbuzi, tak dobře a pevně situovány na terénní vlně a ostrozích táhnoucích se k Těšínu. V největší pravděpodobnosti měly být využity v boji jen ony a lehké objekty případně jako kryty. Nicméně na Ostravsku a především Opavsku až Bruntálsku měly být využity i lehké objekty jako takové k obraně, tedy kromě zákopových linií.

 

Poslední zmínku věnujme zbraním. Pokud jde o často zmiňované MG, bylo pravděpodobně užíváno i v objektech, které nemají upraveny střílny ale zřejmě z nich nebyla vedena zrovna nejpřesnější palba. Je ale také pravděpodobné, že se v lehkých objektech používaly i ostatní pěchotní zbraně, ať už jde o pušky nebo menší samopaly

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vz. 37 typ A-160z - poválečná reaktivace z jižní Moravy

 

Při reaktivaci se v objektech nahodily omítky a stěny a strop natřely vápnem. Pokud se v objektu dochovala výdřeva, byla pouze přetřena vápnem. Vše kovové v objektu muselo být natřeno khaki barvou. Po válce se ve střílnách používaly předválečné lafety vzor 37 nebo vz. 38. Později byly tyto lafety nahrazeny univerzální lafetou UL1. Pod střílnami byly umístěny zpočátku dřevěné lapače nábojnic, později nahrazené plechovými. Často také docházelo k jejich kombinaci. Objekty byly vybaveny novými pancéřovými dveřmi. Tam, kde byly původní předválečné dveře, se pouze upravily. Přidalo se madlo pro snazší zavírání, dále se odstranila klika se samotným zámkem. Na dveře se zvenčí přivařilo očko a ve stěně se vysekala drážka. Do zárubně se vyvrtala dírka. Přes očko a dírku se provlékl visací zámek. Tak byl objekt zabezpečen zvenku. Mřížové dveře byly většinou původní, ale někdy se dodávaly dveře poválečné. Ventilátory se používali předválečné, ale vyráběly se i poválečné.

 

Bylo také nutno upravit lapače zplodin, aby je bylo možno přichytit ke stěně a stropu objektu (jen pokud chyběla výdřeva). Také bylo nutno osadit periskopové závěsy s periskopy, které jsou upravené převrtáním pro zajišťovací kolík. V objektu se též nacházelo ženijní nářadí, které sloužilo k úpravě terénu kolem objektu.Od konce 50. let docházelo u vybraných objektů největší důležitosti (s výstřelem na komunikace) k protiatomové úpravě. Jinak u všech objektů se osazovaly dřevěné opechované štíty na uzavření střílen.

 

Pri reaktivaci si vojáci do objektu donesli 2 kulomety UK 59 s potřebnou zásobu munice, dále osobní zbraně - samopaly vz. 58, signální pistole, granáty, RPG... a potřebnou dávku potravin. Posádku netvořilo 7 mužů, jako to bylo u předválečného stavu, ale mužů 5! Odpadli totiž pomocníci kulometčíka.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Klub vojenské historie Chotěbuz se pokouší zrekonstruovat 3 lehké objekty vz. 37. Záměrem je vybudovat muzeum, které by ukázalo každý objekt v jiném historickém období. První řopík LO vz. 37 D2 by měl odpovídat stavu z roku 1938, kdy byl pouze nouzově vybaven a vyzbrojen.

 

Druhým objektem je LO vz. 37 A-160 Z, který rekonstrujeme do stavu ze 70. – 80. let minulého století, tedy období poválečné reaktivace. Tyto bunkry se nacházely zejména na jižní a jihozápadní hranici bývalého Československa. Takto upravené měly sloužit v případě
3. světové války.

 

A konečně poslední pevnůstkou je LO vz.37 A-160, kdy tento objekt a jeho okolí bude upraveno do stavu z roku 1945, kdy německé jednotky při ústupu využily i naše bývalé pohraniční opevnění.

 

Dalším naším okruhem jsou uniformy a dobová výstroj a výzbroj. To znamená, že ke každému objektu, rekonstruovaného do daného období, máme i určitou ústroj.